Bláboly (aneb nevymyslím ani originální název článku)

29. listopadu 2012 v 21:59 |  Zážitky a jiné kravinky
Achjo... Znáte ten pocit, když zcela vyšťavení máte dělat něco, do čeho se vám vůbec nechce? A tak místo toho sednete ke komplu, nebo jdete dělat něco jiného, prostě jen, aby ste nemuseli dělat to, co vlastně musíte...
*blablabla...* Ano, nejspíš si nesmyslně žvaním pro sebe. Trochu deprimující...
 

Zrcadlo

2. října 2012 v 20:03 |  In my dreams...
Jelikož jsem tak trochu pisatelsky vyprahlá a nějak mi to nejde, alespoň vám po dlouhé době napíšu nějaký ten se, co se mi zdál poměrně nedávno...

Nový lay! Už zase?!

30. září 2012 v 0:31 |  *Laye*
Ale vážně... Už zase?
Vždyť ten poslední se tu ani nestačil pořádně ohřát...!
No tak jsem se nudila a co?
Ehmm a není ti toho starého chudáška líto?
 


Jedna snová...

25. září 2012 v 19:58 |  básničky
Tamtarará! :D
Tak a je to tady. Chytla mě múza. Žel bohu, asi za špatný konec, takže to co jsem vytvořla je poněkud podivínská básnička... No každopádně, několika osůbkám jsem slíbila, že jim nějakou tu básen napíšu. A tuhle bych chtěla rozhodně věnovat Verči Bajerové z naší trhlé skupiny milovníků KM a PJ. :)

Mimochodem Veri, nakonec jsem nezapoměla i na tvé motto "Bez tmy bychom nikdy neviděli hvězdy." takže jsem ho nějak zakomponovala. ;)

Tak si ji užij, snad se ti bude líbit víc, než mě. :)

Starý sen

24. září 2012 v 22:05 |  Zážitky a jiné kravinky
Tak trochu nostalgicky se směju svému zašlému snu...

Být spisovatelkou? A s mou úrovní psaní? Pche...
Ale s tímhle se stejně musím pochlubit. Jo, je to tak dva, tři roky zpátky (mohlo mi být tak 15 let), když jsem ztvořila svou vlastní kouzelnou zemi. No jo, tehdá ovlivněná fantasy literaturou typu Pán Prstenů, Poselství jednorožců, nebo třeba Magyk... A dnes večer jsem tak nějak zabrousila do svých starých souborů a našla dílo, které jsem ze svých pokusů vydržela psát snad nejdéle...

A jen tak pro zajímavost vám sem chci hodit alespoň prolog a zeptat se, jak bych si jakožto patnácti (šestnácti?) letá autorka vedla... Tak do toho, jen se do mě pusťte! :D

Znovuzrození!

22. září 2012 v 17:27 |  Info o mém blogu
Muhahá :D

Po roce a něco se Delthrien vrací a nepřináší vůbec nic nového! :D Totiž, chtěla bych svůj návrat podepřít něčím opravdu epickým, ale jaksi taksi nevím čím. Jsem o rok starší, než při mém posledním článku, je to otrava, ale brzy mě čekají osmnáctiny... Jo, v tomhle věku by měl člověk opravdu dospět, ale nebojte se, mě nic takového nečeká (a jestli ano, budu pořád předstírat, že jsem ten stejný nedospělý blázen!).

Kapitola 3. - Klíč k přátelství (část 2.)

28. července 2011 v 13:09 |  Kristýnin SUPERTAJNEJ deník
Ahoj Moji milí zlatí :-)
Jak už jsem vám slibovala, je tu další pokračování (tentokrát jen krátké) Kristýny a jejího SUPERTAJNÉHO deníku! Je to už pěkně dlouhá doba, co se tu objevilo nějaké to pokračování, tak snad se vám to bude alespoň trošičku líbit (minimálně tobě Sai). Ano, to Sai mě přesvědčil, ať oživím tento blog (poslední dobou již značně zanesený plísní :-D). Takže tahle část Sai, je jen pro tebe... Enjoy it! :-)

Nový lay + malé překvápko

27. července 2011 v 17:11 |  *Laye*
Tak fajn, po opravdu dlouhéééé době mě Sai přesvědčil ať s tímhle blogem něco udělám.... No a taky že se stalo....

Změnila jsem lay (po dlouhé době jsem použila obrázek z internetu) a napsala jsem článek. Článek se tu objeví zítra a je to pokračování kapitolovky která mnou byla opravdu už dlouho zapomenuta :-D
No však uvidíte sami, i když pochybuju, že si to někdo kromě Saie přečte :-D

Tak se mějte bobani, zatím vaše Delthrien :-D

Nová posedlost...

30. dubna 2011 v 11:08 |  Zážitky a jiné kravinky
Tak se vám po delší době hlásím. Je to ostuda, neudělat si čas ani na blog a musím upřímně říct, já už na to prostě někdy kašlu. Ano, je to smutné, ale je to tak. A co že jsem se po delší době zas ozvala?

No týká se to mé nové posedlosti, totiž Star Wars :-)

Rozloučení s Paní Zimou

22. března 2011 v 19:11
Tak po dlouhé době píšu článek. Správně bych se teď měla učit dějepis, případně biologii, ale to je vedlejší. Ať svůj blog zanedbávám jakkoli, úplně opustit ho přece jen nedokážu. Navíc přichází jaro a s ním teplejší dny, sluníčko a )v mém případě) i tak trochu lepší nálada.
No, ale bez mrazivé a kruté Zimy plné sněhu (a bez těch šílených dní strávných na lyžáku) by to přece jen nebylo ono... Ale ona nás pomalu, ale jistě opouští a její pomyslné žezlo přebýrá zormařilé jaro plné barev.

A jak se s ní rozloučit? No, třeba zajímavým obrázkem :-)


Kam dál