Kapitola 1. - past na Brouka (část 2.)

28. prosince 2009 v 15:11 |  Kristýnin SUPERTAJNEJ deník
Muheh... :-D tramtararáááá! Produktivita vaší Dell se prudce zvyšuje :-D No tak doufám, že alespoň zanecháte komentáře :-))) No tak takhle část je víc dějová než popisná, konečně se na konci začíná trochu něco málo dít :-)
Muheh dost keců... Prostě komu se to líbí čtěte a kdo ne, kašlete na to... Takže Kiki se vrací na scénu! Doufám, že si čtení užijete a snad se i trochu pobavíte.... No dost už bylo keců! (pořád musím všechno okecávat) Příjemné čtení....
(Upozornění pro inteligenty a osoby s nadměrným IQ! Má tvorba není lékařsky testována, v důsledku blbosti některých postav hrozí mozková křeč!)


4. září (p
átek)
Vzbudila sem se brzo ráno. V hlavě mi tloukli zběsile rolníci svými motykami do mého ztuhlého rádobychytrého mozku. Alespoň já měla ten pocit. Šla jsem do kuchyně pro teploměr abych si změřila horečku. Hmmm… 37,2 pomyslela sem si a vzala si další paralen. Byla sem ráda, že nemusím do školy, ale co náš plán?! No co, stejnak se mi ani při nejmenším nechce pochlebovat Táni. Na to jsem moc hrdá.
Hm… Nakonec to není zas tak špatný ne?! V duchu jsem přemýšlela, když jsem si vařila čaj. Chvíli si poležím, promyslím taktiku, psychicky se připravím… A holky zvládnou přece špehování i beze mě! No jo… Ale stejnak se mi nezamlouvá… Lepší by bylo být u toho! Nevadí… Holky mi budou přinášet pravidelný informace.
Napsala sem sms Katce i Liz:
Su nemocna! Pokracujte v planu!
Hlaste sebemensi zmeny!
PS: Dojdete me navstivit J
Pak jsem do ruky vzala horký hrnek čaje, z něhož sálala voňavá pára. Pomalu jsem došla do pokoje a opět ulehla ke spánku.
O půl sedmé mě však zbudila mamka a ptala se, proč ještě spím.
"Mami mám horečku!" Zasténala sem zoufale a na důkaz jí podala teploměr.
Mamka mírně povytáhla obočí a svraštěla čelo. Pak nedůvěřivě sklepala teploměr a řekla: "Znovu si ji přeměř!"
Strčila sem te
ploměr pod paži a 5 minut čekala. Pak sem ho vytáhla.
"36,9! Tomu říkáš horečka?!" Hnala mě mamka přísně z postele.
"Ale mami vzala sem si paralen!!!" Zakřičela sem zoufalá z toho, jak nadutou mám matku.
"No dobře." Ostře mě přejela očima a pak odkráčela pryč.
Já se otočila v posteli, zavrátila jsem oči a zachumlala sem se pod peřinu.
To je hrozná osoba! V duchu sem ji proklínala, těsně před tím, než jsem usnula.

5. září (sobota)
Áááááááv! To jsem se krásně prospala. Bolest hlavy se radikálně zmírnila a horečku jsem dnes už taky neměla. Včera to byl asi jenom nějaký špatný den… Samozdřejmě mě potom promeškaném včerejšku ve škole matka zaměstnala natolik prací, že sem nevěděla kam dřív skočím. Asi chtěla odčinit mou absenci ve škole.
"Úúúúf!"
Oddechla sem si, když sem dokončila všechny ty otravné věci co mi mamka přikázala udělat. A to sem si myslela že sirotci se mají špatně.
"Oběd!!!" Zakřičela matka svým rázným hlasem.
"No sláva! Kuře!" Slastně jsem nasála vůni, která se linula po celém domě.
"Kristýno po obědě umyješ nádobí!" Zkazila mi radost v zápětí mamka.
"Heh." Na tohle vážně nešlo najít slov!
"No jo…" Iron
icky sem se ušklíbla, když jsem z dřezu vyskládavala nádobí.
"Tak ji nech." Usmál se taťka. "Já to klidně umyju i utřu!"
"Tak to by nešlo!" Zaprotestovala mamka. "Nešla přece do školy!"
"Vždyť je po nemoci." Taťka se na mamku usmál takovým tím výrazem: "Já to zvládnu, už ji netrap."
Mamka se na mě jen letmo podívala a pak dlouhým pohledem hypnotizovala otce. "Ale příště se tomu už nevyhneš!" Zabědovala.
"Díííky tatí!" zaradovala jsem se a vřele ho objala.
*Crrrrrrrr!!!* *Crrrrrrrrr!* Uslyšela jsem náš zvonek. Prudce jsem doběhla k oknu. Liz a Katka! "Že můžou k nám, že jo mamí?!" Žadonila jsem jako malé dítě.
Mamka mi evidentně ještě neodpustila to nádobí, protože se samolibě ušklíbla, ale nakonec svolila. "Dobře, ale jenom do pěti!"
"Díky mami!" Usmála jsem se.
"Tak už jim běž otevřít, ať tam venku nestojí, jak dvě slepice!" Popohnala mě mamka.
"Ahojte holky!" stála jsem u dveří jen v pyžamu a drkotala zuby. "Tak co nového?"
"Tomu nebudeš věřit!" vyhrkla hned Katka.
Vešli jsme do domu, do mého pokoje a usadily se na posteli. Katka okamžitě spustila. "Představ si, Lukáš se s Táňou pohádal před celou třídou! Vyčítali si všechno možný! Vypadá to na rozchod…
" Uvažovala dál Katka. "No to bys měla vidět! Ta hádka jim zabrala celou přestávku a bylo to prvotřídní divadýlko! Vyčítali si všechno na co si vzpomeneš: Lukáš Táni, že furt utrácí za hadry, má šílený kamarádky, neustále ho kritizuje a Táňa zas, že on má totálně out partu plnou neschopných idiotů a že kdyby on utrácel za hadry z polovic co ona tak by nevypadal jak nějaká socka no to bys fakt musela vidět…"
Byla jsem dost překvapená z toho co se za jeden den může stát.
"Jo a pokročily jsme v špionáži!" Vyhrkla Liz. "Viděli sme ji s tím týpkem… Říká mu Riki nebo cukroušku, ale nevíme, jak se doopravdy jmenuje. Pravděpodobně Patrik." usoudila Liz.
"A kdo si myslíte, že to je?" Zeptala jsem se holek.
"To vážně nevíme, ale můžem ho zkusit taky sledovat a něco o něm zjistit ne?!" Převzala řeč Katka.
"Tak ok. Za to nic nedáme." Přitakala jsem.
"Jo a ty můžeš mezitím uklidňovat Táňu." Dodala Lizzie. U slova uklidňovat naznačila prsty a ironickým gestem ve tváři uvozovky.
Mírně se mi sevřel žaludek. "Tak jo."
Mamk
a nám donesla čaj. "Ahoj holky! Copak tu probíráte? Kluky?" Ten čaj měl být jen zástěrka, aby se dozvěděla kdyby náhodou nedejbože jsem měla kluka.
"Školu!" Vyhrkla Katka. Holky bohudík už počínání mé mamky znali, takže radši mlžily.
Mamka brzy odešla znepokojena nedostatkem informací o mém nulovém milostném životě. Co by sakra chtěla vědět?!
"Ty máš teda mamku." Neodpustila si malé rýpnutí Katka. "Heh…" Došly mi jaksi slova.
Ještě chvíli jsme s holkama kecali a potom odešli obě domů.

6. září (neděle)
Dnes sem zapla z nudy Pc. No jo ironii osudu se nevyhnete. Jediný člověk online na icq byla Táňa. Mám, nemám… Tohle dilema mě pěkně sužovalo. Kam se poděla tvá hrdost?! Sama pro sebe sem si opakovala. Ve stavu měla napsané: Odpusť Lukýnku můj :-* MTMR!
"Jak trap
né!!! Je mi z tebe na blutí!" Utrousila jsem si poznámku potichu sama pro sebe a protáhla obličej v podivuhodný škleb. No co, jednou to přijde. Skousla sem spodní ret a dvakrát klikla na Táňu. Divím se, že mě nemá v ignor…
"Ahoj" Napsala jsem.
Chvíli jsem čekala… Žádná odpověď…
Překonala jsem veškerý odpor vůči ní a pokračovala ve psaní: "Vím o té hádce s Lukášem. Chci říct, že je mi to líto. A taky je mi líto, jak jsem na tebe byla hnusná. Nechceš mi odpustit?"
Zase nic…
Najednou se na icq objevilo: Tequilka09 píše:…
Strnula jsem. Tak přece!
"Jsi jen vypočítavá mrcha! Chceš mího Lukáše pro sebe!!!!!!" Došlo mi od pravděpodobně rozzuř
ené Táni.
No tak to se moc nepovedlo… Co teď? Kladla jsem si v duchu otázku sama pro sebe… Přece to hned nevzdám! Po chvíly rozvah jsem začala psát.
"Dík, ale Lukáše vážně nechci, kluka už mám (Tuhle malou lež jsem musela vážně risknout.), chci jen zpátky naše ztracené přátelství…"
Chvíli nik
do neodpovídal, ale za okamžik se na obrazovce objevilo:
"Vážně?"
Odepsala jsem: Jjj J
A ona na to:
Tak jo. A se
známíš mě s tvým klukem (Sakra, do prdele, si dělá srandu ne?!)???
A já: (Nemůžu uvěřit, že jsem to napsala!!!!!!!) Jjj, a budem teda zase nej. kámošky???
A ona (To je mrcha! Si bude klást ještě podmínky jo?!): Tak ok. Změň styl, začni se líp oblíkat, přestaň se bavit s tou zrzavou nánou (Katku nedám!!! To přehnala!) a všechno bude ok.
Potom mě zavolala mamka, vynímečně jsem jí byla vděčná…
Napsala jsem ještě Táni: Už musím, páááá!!! Měj se hezky! J (Přeju ti, ať zemřeš krutou a bolestnou smrtí, ty pipino!), vypnula jsem pc a šla…
Tak jo, Táňa se jen tak polapit nenechá, ale my, naše posvátné trio to přece zvládnem ne?! Ne nadarmo máme totiž vytrvalost! Přísahám na všechny zuby co mám, že do konce školního roku to zvládnem a ta nána si už ani neškrtne. My tě udoláme i s tím tvým slavným pokřikem: Broučkúúúúú!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tomisus Tomisus | Web | 28. prosince 2009 v 15:32 | Reagovat

Hmmmm... Zajímavý, konečně se to začalo nějak vyostřovat. Jsem zvědavý jak další dny ve škole po tom rozhovoru přes icq..

2 Kitty Kitty | Web | 28. prosince 2009 v 19:07 | Reagovat

heeemmm.. ono je to jen reseni jednoho blbecka kluka :D to me nebere, ja jsem se vsemi hned rychle vyrizena :D

3 Sai Sai | Web | 30. prosince 2009 v 15:13 | Reagovat

Yahúúúúú! Konečně pořádná část, s tou předchozí se to nedá ani srovnávat :)

4 squiry squiry | Web | 6. ledna 2010 v 18:16 | Reagovat

skvělá knížka až na malej detail :D PŘIBÝVÁ pomalu :D chodim sem kazdej den jestli si už přidala další kapitolu.... fakt luxus

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama