Když jsme byli malí...

24. října 2010 v 16:18 |  Zážitky a jiné kravinky
Tak se ozývám po dlouhé době. Vím, že můj blog pomalu skomírá, jako poslední list na staré hrušni, ale přece jen, když je téma týdne FANTASY.... Každý milovník této literatury si to nemůže nechat ujít :-)


Proč vlastně píšu tenhle článek? Když se podívám na ty spousty knih, co jsem přečetla, na ty spousty filmů co jsem na téma fantasy viděla... Jedno mají společné. Fantazii autorů.
Ano, fantazie v nás je neomezený zdroj nových potvůrek, zvířátek, postav, světů... Ale jak jsme k tomu vlastně došli?
Cožpak si nepamatujete, jak jste jako malí věřily, že ve skříni je bubák? Nebo že vaše hračky si spolu povídají, když spíte? Nebo třeba, že každá věc má svoji duši?
Každý z nás se s fantazií narodí a je jen na něm (a jeho rodičích) jak ji rozvíjí. Copak jste někdy nepřemýšleli, proč sirka hoří, nebo proč zvoneček zvoní? Ovšemže, v dnešní době nám všechno ochotně vysvětlí fyzikáři, ale nebylo hezké, jak jsme si jako malí mysleli, že plamínek je malý pálivý panáček, který se zlomyslně směje, když se někdo o něj popálí?
Je tomu tak týden, co jsem se probudila pozdě ráno a přemýšlela jsem... Přemýšlela jsem nad tím, na co jsem věřila, když jsem byla malá. Nad tím, že jsem si myslela, že na mracích žijí mrační lidé a mají tam své království, nad tím, že květiny i stromy si mezi sebou šeptají a že v lese žijí stromové víly. Že existují mořské panny a bájní jednorožci. Že kameny mají taky svou duši a rozum a zvířata umí lidskou řeč, ale nemluví s námi, protože se lidí bojí.....
Není to dětství krásné? :-)

A na co jste věřily vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melly Łoven^^ Melly Łoven^^ | Web | 24. října 2010 v 16:24 | Reagovat

Ahojky nechceš se zúčastnit na mém blogu SONBu?

2 Nisee Nisee | 24. října 2010 v 16:32 | Reagovat

já furt věřim, že kolem mě jednou projede Richard Hammond nebo že potkam na nádraží v Londýně celou Top Gear partu při natáčení dalšího závodu...

3 mnoukadla mnoukadla | Web | 24. října 2010 v 17:56 | Reagovat

Mňauuuuu sloníííí mňauuuuu. My slony rádi. Fantazie i fantasy jsou fajn. Mi fantasy moc nerozumíme, ale naše fantasie je plná chodících šunčiček a řek plných smetánky ;-) wrrrrrr

4 Denika Denika | Web | 24. října 2010 v 20:11 | Reagovat

Ja neviem snívala som o tom že som v pánovi prsteňov elfka:) alebo že som v gumkáčove ale to som mohla mať 4 alebo 5?:) takže tak detské predstavy su sle super!:)

5 Moiflame Moiflame | Web | 31. října 2010 v 20:34 | Reagovat

detstvo je naozaj krásne a niekedy sa chcem normálne plesknúť na zem, keď si pomyslím ako som niekedy chcela rýchlo vyrásť a byť tzv. veľkááá :D :/
Verila som, že moje hráčky sa rozprávaju v noci, že na oblakoch žijú všetci ľudia, čo zomreli a teraz sa na nás pozerajú, verila som, že mám magickú silu( to som však mala menej ako 4:D) Verila som, že raz stretnem Daniela Radcliffe-a(áno až takto som bola fanatická :D)a verila som, že zvieratká dokážu vravieť ale iba na štedrý deň a iba k dobrým ľudom. :P a ešte veľa vecííí ...sú to pekne spomienky :)

6 Eumenidas Eumenidas | Web | 7. listopadu 2010 v 18:06 | Reagovat

No, já si hrála na princezny (jak originální) a jezdila na neviditelných koních s démantovými hřívami (že by předinspirace třpytivého Edwarda?). Taky jsem věřila, že se za mnou večer za tmy krade obrovský pavouk a ukousne mi hlavu. A bála jsem se otočit.
No, to už je asi spíš fobie...
(Mimo téma - dovolila jsem si tvůj blog zařadit do seznamu zajímavých blogů na Galeriana.blog.cz - kdybys měla nějaké námitky, napiš prosím do komentářů...)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama